Třenice; ČR

Třenice u Cerhovic představují jednu z nejvýznamnějších českých lokalit fosfátových minerálů s mimořádně estetickými výskyty wavelitu ve formě charakteristických paprsčitých "sluníček". Tato lokalita v ordovických sedimentech třenického souvrství poskytuje ideální geologické podmínky pro vznik rozmanité fosfátové mineralizace v kombinaci s železitými oxidy. Vědecky i sběratelsky je Třenice oceňována pro výjimečnou kvalitu krystalických agregátů a komplexní paragenetickou asociaci fosfátových minerálů.

Geografická poloha a geologické prostředí

Třenice se nacházejí u vesnice Třenice poblíž Cerhovic v okrese Beroun, Středočeský kraj, přibližně 35 kilometrů jihozápadně od Prahy. Lokalita leží v nadmořské výšce kolem 380 metrů v mírně zvlněné krajině Hořovické pahorkatiny.

Třenický lom se nachází na severním svahu kopce Skalka, kde byly po dlouhá léta těženy ordovické sedimentární horniny pro stavební účely. Lomová činnost byla ukončena v druhé polovině 20. století, ale exponované stěny lomu dodnes poskytují přístup k mineralogicky zajímavým formacím.

Geologické zařazení

Lokalita je geologicky součástí třenického souvrství, které patří k ordovickému systému (asi 485-445 milionů let) českého paleozoického podloží. Tato formace představuje součást barrandienského paleozoika – rozsáhlé oblasti paleozoických sedimentů ve střední části Čech.

Třenické souvrství je charakterizováno monotoním sledem jemnozrnných sedimentů, především:

• Droba – jemnozrnná klastická sedimentární hornina přechodného charakteru mezi jílovcem a pískovcem
• Jílovce – pelitické sedimenty bohaté na jílovité minerály
• Pískovce – kvarcitické vrstvy s obsahem glaukonitu
• Břidlice – metamorfované pelitické sedimenty s břidlicnatou texturou

Sedimentační prostředí

Ordovické sedimenty třenického souvrství se ukládaly v mělkomořském šelfovém prostředí s nízkými sedimentačními rychlostmi, což umožnilo:

• Koncentraci fosforu z mořské vody
• Postupné diagenetické procesy vedoucí k tvorbě fosfátových minerálů
• Zachování jemnozrnné textury příznivé pro krystalizaci minerálů
• Vznik redukčního prostředí s lokálním obohacením železa

Historie objevu a výzkumu

Raný objev (19. století)

Wavelit byl v Třenicích objeven již v 19. století v souvislosti s geologickým průzkumem barrandienského paleozoika. První systematické studie provedl český mineralog Antonín Frič v rámci mapování fosiliferních vrstev ordoviku.

Charakteristické paprsčité "sluníčka" wavelitu si rychle získala pozornost mineralogů a sběratelů pro svou výjimečnou morfologii a estetickou hodnotu. První odborné popisy datují do konce 19. století.

Vědecký výzkum (20. století)

Systematický mineralogický výzkum byl prováděn především v druhé polovině 20. století, kdy byly identifikovány komplexní paragenetické vztahy mezi různými fosfátovými minerály.

Klíčové studie odhalily:

• Mechanismy krystalizace wavelitu v sedimentárním prostředí
• Časovou posloupnost tvorby různých fosfátových fází
• Geochemické podmínky koncentrace fosforu v ordovických sedimentech
• Vztah mezi fosfátovou a železitou mineralizací

Moderní výzkum (21. století)

Současné studie využívající pokročilé analytické metody odhalily:

• Detailní krystalovou strukturu různých fosfátových minerálů
• Trace-element geochemii ovlivňující barevnost a morfologii
• Diagenetické procesy vedoucí k tvorbě sférických agregátů
• Paleoenvironmentální podmínky během ordovického období

Geologická geneze fosfátové mineralizace

Primární koncentrace fosforu

Fosfátová mineralizace vznikla během dlouhodobých diagenetických procesů v ordovických sedimentech:

1. Biogenní akumulace – fosfor ze zbytků mořských organismů (především brachiopodů a trilobitů)
2. Chemická precipitace – srážení fosfátů z přesycených pórových roztoků
3. Substituce a remobilizace – postupné chemické přeměny během hlubší diageneze
4. Strukturní koncentrace – migrace fosfátových roztoků podél trhlin a porézních zón

Fyzikálně-chemické podmínky

Krystalizace fosfátových minerálů probíhala za specifických podmínek:

• Teplota: 50-150°C (shallow burial diagenesis)
• Tlak: 10-100 bar (odpovídá hloubce pohřbení 100-1000 m)
• pH: Mírně kyselé až neutrální (6-7)
• Eh: Redukční podmínky s lokálními oxidačními mikrozonami

Kontrolující faktory

Distribuce mineralizace je kontrolována:

• Litologickými kontrasty mezi propustnými a nepropustnými vrstvami
• Tektonickými strukturami umožňujícími cirkulaci roztoků
• Geochemickými barierami způsobujícími precipitaci minerálů
• Časovými faktory ovlivňujícími postupnost krystalizace

Mineralogická charakteristika

Wavelit – hlavní minerál lokality

Wavelit (Al₃(PO₄)₂(OH,F)₃·5H₂O) představuje nejcharakterističtější a nejhledanější minerál z Třenic. Vyskytuje se v několika morfologických varietách:

Paprsčité "sluníčka" – nejznámější forma s radiálními agregáty aciculárních krystalů vyrůstajících ze společného centra. Velikost dosahuje od několika milimetrů do 5 centimetrů v průměru.

Kulovité agregáty – sferické útvary s concentrickou stavbou odrážející rytmickou krystalizaci z gelových prekurzorů.

Barevné variety:

• Zelená – nejběžnější, způsobená stopovými obsahy železa
• Žlutá až žlutozelená – obsahuje vyšší podíl fluorových iontů
• Bílá až průhledná – nejčistší variety s minimem nečistot
• Modrozelená – vzácná varieta s obsahem mědi (velmi vzácné v Třenicích)

Doprovodné fosfátové minerály

Kakoxen se vyskytuje jako žlutavý až hnědý minerál ve formě:

• Radiálních agregátů podobných wavelitu
• Vláknitých povlaků na puklinách v drobě
• Botryoidálních útvarů s metalickým leskem
• Asociace s wavelitem ve společných agregátech

Variscit (AlPO₄·2H₂O) tvoří:

• Kulovité až ledvinovité útvary o velikosti několika centimetrů
• Jablečně zelené až modrozelené agregáty s voskovitým leskem
• Masivní výplně dutin v asociaci s wavelitem
• Pseudomorfozy po původních organických zbytcích

Strengit (FePO₄·2H₂O) vytváří:

• Fialové až růžové krystalické agregáty
• Radiální svazkové struktury připomínající wavelit
• Asociaci se železitými oxidy v oxidačních zónách
• Přechodné formy k železitým fosfátům

Železité minerály a oxidy

Beraunit – komplexní železo-fosfátový minerál vyskytující se jako:

• Temně zelené až černé krystalky s dokonalou štěpností
• Tabulkovité krystaly až několik milimetrů velké
• Asociace s wavelitem v pokročilejších stádiích alterace

Goethit (FeO(OH)) se vyskytuje ve formě:

• Žlutohnědých povlaků na povrchu wavelitových agregátů
• Stalaktitických útvarů v dutinách
• Pseudomorfóz po původních železitých minerálech

Hematit (Fe₂O₃) tvoří:

• Červenohnědé povlaky způsobující zabarvení některých vzorků
• Oolitické struktury v železnatějších partiích
• Specularit – lesklé tabulkovité krystaly ve zlomech

Limonit (směs hydratovaných Fe-oxidů):

• Žlutohnědé až hnědé zemité agregáty
• Boxwork struktury po rozložených sulfidech
• Cementační materiál spojující jednotlivé minerální zrna

Tabulka významných minerálů

Minerál	Chemický vzorec	Morfologie	Charakteristické vlastnosti
Wavelit	Al₃(PO₄)₂(OH,F)₃·5H₂O	Paprsčitá "sluníčka"	Zelená, žlutá, vzácně modrá barva
Kakoxen	Fe₂₄Al₂P₁₇(OH)₁₂O₆₁·75H₂O	Radiální agregáty	Žlutavá až hnědá, vláknitá
Variscit	AlPO₄·2H₂O	Kulovité útvary	Jablečně zelená, voskový lesk
Strengit	FePO₄·2H₂O	Radiální svazky	Fialová až růžová barva
Beraunit	Fe₂²⁺Fe₄³⁺(PO₄)₄(OH)₄·4H₂O	Tabulkovité krystaly	Temně zelená až černá
Goethit	FeO(OH)	Stalaktitické útvary	Žlutohnědá, hedvábný lesk
Hematit	Fe₂O₃	Povlaky, specularit	Červenohnědá, kovový lesk
Limonit	FeO(OH)·nH₂O	Zemité agregáty	Žlutohnědá, matný

Vzácné a akcesorické minerály

Childrensite – vzácný železo-mangano-fosfát vyskytující se sporadicky v asociaci se strengitem.

Rockbridgeite – železo-mangan-fosfát tvořící drobné tmavě zelené krystalky.

Crandallite – vápenatý aluminium-fosfát jako produkt alterace původních wavelitových agregátů.

Paragenetická posloupnost

Mineralogická evoluce třenické lokality probíhala ve čtyřech hlavních stádiích:

1. Rané diagenetické stadium (≈100-50 Ma po sedimentaci): Počáteční koncentrace fosforu z organických zbytků a začátek tvorby amorfních fosfátových gelů.

2. Hlavní fosfátové stadium (≈50-20 Ma po sedimentaci): Krystalizace wavelitu, variscitu a kakoxenu z fosfátových roztoků za shallow-burial podmínek.

3. Železité stadium (≈20-10 Ma po sedimentaci): Vznik železo-fosfátových minerálů (strengit, beraunit) při oxidaci železa z rozložených organických zbytků.

4. Oxidační stadium (terciér-kvartér): Tvorba železitých oxidů (goethit, hematit, limonit) při zvětrávání a denudaci ordovických vrstev.

Podobné lokality v České republice a světě

České fosfátové lokality

Krásno u Horní Blatné – Sn-W revír s lokálními výskyty fosfátových minerálů v greisenových alteracích, odlišná vysokoteplotní geneze.

Huber quarry, Žvahov – ordovické sedimenty s lokálními fosfátovými koncentracemi, geologicky srovnatelné prostředí.

Loděnice u Berouna – devonské vápence s fosfátovými nodulemi, odlišné sedimentární facies.

Evropské analogie

Rapid Creek (Yukon, Kanada) – světově proslulé naleziště fosfátových minerálů v devonských sedimentech s výjimečnou diverzitou.

Iron Monarch quarry (Austrálie) – proterozoické železo-fosfátové mineralizace s podobnou paragenetickou asociací.

Hagendorf South pegmatite (Německo) – granité pegmatity s bohatou fosfátovou mineralizací, ale vysokoteplotní geneze.

Tip Top Mine (Jižní Dakota, USA) – fosfátové minerály v sedimentárních formacích, podobné podmínky vzniku.

Unikátnost Třenic

Estetická kvalita wavelitových "sluníček" z Třenic patří mezi světově nejznámější a nejvíce sbíraná provedení tohoto minerálu.

Kombinace paleozoického stáří s výjimečnou zachovalostí minerálních agregátů je v evropském kontextu ojedinělá.

Komplexní fosfátová parageneze v jediné lokalitě umožňuje studium různých stadií diagenetických procesů.

Současný stav a přístupnost

Ochrana lokality

Třenický lom je chráněn jako geologická lokalita republikového významu. Ochranná opatření zahrnují:

• Kontrolovaný přístup k aktivním lomovým stěnám
• Zákaz používání těžké techniky pro sběr minerálů
• Dokumentaci nálezů pro vědecké účely
• Údržbu bezpečnostních opatření proti sesuvům

Sběratelské aktivity

Sběr minerálů je povolen při dodržení pravidel:

• Pouze ruční nástroje – geologická kladívka a dláta
• Zákaz poškozování lomových stěn dynamitem nebo těžkou technikou
• Respektování soukromého vlastnictví pozemků
• Minimalizace environmentálních dopadů sběratelské činnosti

Nejlepší období pro sběr:

• Jaro po jarním tání – odkryté nové povrchy
• Po bouřkách – vymlétý materiál na dně lomu
• Podzim – dobrá viditelnost bez vegetace

Vědecká hodnota

Lokalita slouží pro:

• Universitní geologické exkurze – studium paleozoických sedimentů
• Mineralogické workshopy – identifikace fosfátových minerálů
• Geochemické studie – procesy koncentrace fosforu
• Paleontologický výzkum – ordovická fauna v souvislosti s fosfátovou mineralizací

Ekonomický a kulturní význam

Historické využití

Těžba droby pro stavební účely probíhala od 19. století až do druhé poloviny 20. století. Materiál byl využíván pro:

• Stavbu silnic – jako štěrkové lože
• Výrobu betonu – jemnozrnný příměsi
• Zemědělské účely – zlepšení půdní struktury

Současné využití

Geoturistika a edukace:

• Návštěvy sběratelských skupin z celé Evropy
• Školní exkurze zaměřené na sedimentologii
• Fotografické workshopy – makrofotografie minerálů
• Publikační činnost – odborné články a sběratelské časopisy

Komerční aspekty

Kvalitní wavelitové vzorky z Třenic dosahují na mineralogických burzách vysokých cen (stovky až tisíce korun za exemplář podle velikosti a kvality).

Mezinárodní poptávka ze strany sběratelů a muzeí udržuje konstantní zájem o lokalitu.

Environmentální aspekty

Dopad lomové činnosti

Historická těžba zanechala:

• Odkryté geologické profily umožňující studium ordovických sedimentů
• Změny v místní hydrologii – lomové jezírko a změněný odtok vody
• Narušení původní vegetace – sukcese na antropogenních substrátech
• Vytvoření nových biotopů – xerotermní stanoviště na skalnatých plochách

Současné environmentální hodnoty

Pozitivní ekologické efekty:

• Refugium vzácných rostlin – pískovcové stepi a skalní vegetace
• Útočiště pro drobné savce – netopýři v lomových dutinách
• Geologická naučnost – exponované profily pro vědecké studium
• Krajinný význam – dominantní morfologická forma

Ochrana a udržitelnost

Dlouhodobá ochrana zahrnuje:

• Monitoring stability lomových stěn proti sesuvům
• Regulaci návštěvnosti – prevence degradace lokality
• Výchovu odpovědných sběratelů – etický kodex sběru
• Spolupráci s ochranáři při managementu lokality

⚠️ Bezpečnostní upozornění

Návštěva lokality vyžaduje opatrnost:

• Nestabilní lomové stěny – nebezpečí sesuvů a pádů kamenů
• Hluboké lomové jezírko – riziko utonutí, zejména pro děti
• Ostré hrany hornin – možnost pořezání při neopatrné manipulaci
• Přístupové cesty – kluzký terén při vlhku, zejména po dešti
• Orientace v terénu – označování bezpečných tras

Doporučené vybavení:

• Ochranná helma při práci pod lomovými stěnami
• Pevná obuv s protiskluznou podrážkou
• Rukavice při manipulaci s ostrými minerály
• Lékárnička pro ošetření drobných zranění
• GPS navigace nebo podrobné turistické mapy

---

Zdroje a odkazy

• Ráj minerálů – Třenice – sběratelské informace
• Mindat.org – Třenice Quarry – kompletní databáze minerálů
• ResearchGate – Study of phosphates from Třenice – moderní vědecké studie
• Rapid Creek, Yukon – světová analogie fosfátových lokalit
• Iron Monarch quarry – australská analogie
• Hagendorf South pegmatite – německá fosfátová lokalita