Vrančice u Příbrami; ČR

Vrančice u Milína představují jednu z mineralogicky nejbohatších lokalit příbramského uran-polymetalického revíru. Tato bývalá uranová lokalita je známá mimořádně rozmanitou supergenní mineralizací zahrnující více než 50 druhů minerálů, včetně vzácných stříbrných sulfosoli, měděných minerálů a typového minerálu vrančiceitu. Geologicky se jedná o klasický příklad komplexní oxidační zóny polymetalického ložiska s unikátní paragenetickou asociací Cu–Ag–V minerálů.

Geografická poloha a geologické prostředí

Vrančice se nacházejí v obci Milín, přibližně 15 kilometrů severovýchodně od Příbrami ve Středočeském kraji. Lokalita je součástí rozsáhlého příbramského uran-polymetalického revíru, který patří mezi nejvýznamnější české rudní oblasti.

Geologicky se oblast nachází na kontaktu středočeského plutonu s paleozoickými sedimentárními horninami, což vytvořilo příznivé strukturní podmínky pro vznik rozsáhlé hydrotermální mineralizace. Rudní žíly protínají především granodioritory a kvarcové diorisy středočeského intruzivního komplexu.

Strukturní geologie

Mineralizace je vázána na žilný systém směru WNW–ESE, který představuje jednu z hlavních strukturních domén příbramského revíru. Nejdůležitějšími žilami jsou žíla Pošepný a struktura při Alexander Mine, které vykazují mocnost od několika decimetrů do více než jednoho metru.

Tyto struktury vznikly během pozdně variských tektonických procesů a byly následně reaktivovány během terciérních deformací, což umožnilo vznik komplexní vícestádiové mineralizace.

Historie těžby a výzkumu

Uranová éra (1948–1990)

Vrančice byly součástí intenzivní uranové těžby v rámci příbramského revíru. Těžba byla zahájena v roce 1948 v rámci československého uranového programu a pokračovala až do roku 1990, kdy byla definitivně ukončena z ekonomických důvodů.

Během této éry byla lokalita využívana především pro těžbu uranových rud, přičemž bohatá supergenní mineralizace zůstávala vědecky neprobádaná. Teprve po ukončení těžby se lokality staly přístupné mineralogickému výzkumu.

Vědecké objevy (od roku 2000)

Významný průlom nastal s systematickým mineralogickým výzkumem zahájeným na počátku 21. století. Sejkora et al. (2010) publikovali první podrobnou studii minerálů skupiny pearceite-polybasite, která ustanovila Vrančice jako významnou lokalitu pro studium stříbrných sulfosoli.

Pauliš et al. dokumentovali výskyt vzácného agarditu-(Ce) – cerium-arsenátu tvořícího charakteristické radiální zelené agregáty v supergenních zónách.

Moderní výzkum (2020–současnost)

Klíčové objevy přinesla studie Dolníčka (2024), která v rámci polygenerace Cu-sulfidů a stříbrných minerálů popsala bohatou skladbu supergenních fází a definovala nový typový minerál vrančiceit.

Tento výzkum odhalil více než 50 druhů minerálů a etabloval Vrančice jako jednu z mineralogicky nejdiverzifikovanějších lokalit České republiky.

Geologická geneze a typ ložiska

Primární mineralizace

Původní hypogenní mineralizace vznikla během oligocenních hydrotermálních procesů při teplotách 200–300 °C. Primární paragenéze zahrnovala:

• Uraninit (UO₂) jako hlavní ekonomický minerál
• Pyrit, pyrhotin, chalkopyrit – sulfidická asociace
• Galenit, sfalerit – Pb-Zn minerály
• Křemen, dolomit, kalcit – gangové minerály

Supergenní procesy

Klíčová supergenní mineralizace vznikla během dlouhodobého zvětrávání primárních sulfidů při interakci s atmosférickými vodami. Tento proces vedl k:

1. Oxidaci sulfidů a uvolnění kovových iontů
2. Migrace roztoků podél žilných struktur
3. Precipitaci sekundárních minerálů v oxidační zóně
4. Tvorbě komplexních zonal zastoupení

Supergenní procesy probíhaly při teplotách < 100 °C během pleistocénu a holocénu.

Mineralogická charakteristika

Měděné minerály

Měděné sulfidy představují dominantní skupinu supergenních minerálů:

Covellite (CuS) tvoří charakteristické modré povlaky s kovovým leskem na primárních sulfidech. Chalcocite (Cu₂S) se vyskytuje ve formě tmavě šedých masivních agregátů s kovovým leskem.

Bornite (Cu₅FeS₄) vytváří různobarevně duhovité povlaky – "peacock ore" – způsobené povrchovým oxidačním zbarvením. Djurleite (Cu₁.₉₄S) představuje méně běžnou modifikaci měděných sulfidů.

Connellite (Cu₁₉Cl₄(SO₄)(OH)₃₂·3H₂O) tvoří charakteristické modré aciculární krystaly, často v radiálních agregátech.

Stříbrné minerály a sulfosoli

Vrančice jsou proslulé výjimečně bohatým spektrem stříbrných minerálů:

Polybasite ((Ag,Cu)₆[Sb₂S₇]) a minerály pearceite-polybasite skupiny tvoří černé kovově lesklé tablice, které patří mezi nejhodnotnější exempláře z lokality.

Pyrargyrite (Ag₃SbS₃) – "tmavá světlička" – vytváří tmavě červené prizmatické krystaly s adamantinovým leskem.

Jalpaite (Ag₃CuS₂) a stromeyerite (AgCuS) představují stříbro-měděné sulfidy charakteristické pro komplexní Cu-Ag systémy.

McKinstryite (Ag₅-xCu₃+xS₄) je vzácný stříbro-měděný sulfid dokumentující komplexní geochemickou evoluci supergenních procesů.

Vanadová mineralizace

Významnou zvláštností lokality je přítomnost vzácných vanadových minerálů:

Descloizite (PbZn(VO₄)OH) tvoří hnědé až červenohnědé krystaly s vysokým leskem. Mottramite (PbCu(VO₄)OH) představuje měděnou analogii s podobnou morfologií.

Vanadinite (Pb₅(VO₄)₃Cl) se vyskytuje ve formě oranžových až červených hexagonálních prizmat. Vésigniéite (BaCu₃(VO₄)₂(OH)₂) je vzácný baryum-měď-vanaděrečnan.

Arsenátové minerály

Agardite-(Ce) ((Ce,La,Y)Cu₆(AsO₄)₃(OH)₆·3H₂O) představuje vědecky nejvýznamnější minerál z lokality. Tvoří charakteristické radiální zelené agregáty s hedvábným leskem v supergenních výplních.

Libethenite (Cu₂(PO₄)OH) a pseudomalachite (Cu₅(PO₄)₂(OH)₄) doplňují spektrum měděných fosfátů a arsenátů.

Erythrite (Co₃(AsO₄)₂·8H₂O) – "kobaltová růže" – vytváří charakteristické růžové povlaky na kobaltových minerálech.

Typový minerál – Vrančiceit

Vrančiceit je nový minerál popsaný v roce 2023 jako Cu–Hg–S minerál s unikátní krystalovou strukturou. Představuje první typový minerál popsaný z vrančické lokality a dokumentuje komplexní geochemii supergenních procesů zahrnující rtuť.

Tabulka významných minerálů

Minerál	Chemický vzorec	Skupina	Charakteristika
Vrančiceit	Cu-Hg-S	Typový minerál	Nový minerál 2023, unikátní paragenéze
Agardite-(Ce)	(Ce,La,Y)Cu₆(AsO₄)₃(OH)₆·3H₂O	REE-arsenáty	Radiální zelené agregáty
Polybasite	(Ag,Cu)₆[Sb₂S₇]	Ag-sulfosoli	Černé kovové tablice
Pyrargyrite	Ag₃SbS₃	Ag-sulfosoli	Tmavě červené krystaly
Covellite	CuS	Cu-sulfidy	Modré kovové povlaky
Chalcocite	Cu₂S	Cu-sulfidy	Tmavě šedé agregáty
Connellite	Cu₁₉Cl₄(SO₄)(OH)₃₂·3H₂O	Cu-chloridy	Modré aciculární krystaly
Descloizite	PbZn(VO₄)OH	V-minerály	Hnědé až červenohnědé krystaly
Vanadinite	Pb₅(VO₄)₃Cl	V-minerály	Oranžové hexagonální prizmata
Malachite	Cu₂(CO₃)(OH)₂	Cu-karbonáty	Zelené povlaky a krystaly
Dolomite	CaMg(CO₃)₂	Karbonáty	Gangový minerál
Hedyphane	Ca₂Pb₃(AsO₄)₃Cl	Pb-arsenáty	Bílé až nažloutlé krystaly

Gangové a akcesorické minerály

Dolomit (CaMg(CO₃)₂) a kalcit (CaCO₃) tvoří hlavní gangovou asociaci společně s křemenem (SiO₂). Goethit (FeO(OH)) a hematit (Fe₂O₃) reprezentují železité oxidické fáze.

Sádrovec (CaSO₄·2H₂O) a ilmenit (FeTiO₃) se vyskytují jako akcesorické minerály v komplexní paragenetické asociaci.

Paragenetická posloupnost

Mineralogická evoluce vrančické lokality probíhala v pěti hlavních stádiích:

1. Primární hypogenní stadium (≈250-200°C): Krystalizace uraninitu, sulfidů (pyrit, chalkopyrit, galenit) a gangových minerálů (křemen, dolomit).

2. Rané supergenní stadium (≈100-50°C): Oxidace primárních sulfidů a vznik jednoduchých Cu-oxidů a sulfátů.

3. Hlavní supergenní stadium (≈50-25°C): Formace komplexních Cu-sulfidů (covellite, chalcocite, bornite) a stříbrných sulfosoli.

4. Pozdní supergenní stadium (≈25-10°C): Krystalizace arsenátů, fosfátů a vzácných V-minerálů včetně agarditu-(Ce).

5. Současné stadium (<10°C): Pokračující alterace a vznik nových fází včetně typového minerálu vrančiceitu.

Podobné lokality

České lokality

Příbram – důl Březové Hory – součást stejného revíru s podobnou Pb-Zn-Ag mineralizací, ale méně rozvinutou supergenní zónou.

Jáchymov – klasická Ag-Co-Ni-U lokalita s bohatou sekundární mineralizací, ale odlišnou primární paragenézí.

Horní Slavkov – Sn-W revír s lokálními supergenními zónami obsahujícími Cu a Ag minerály.

Mezinárodní analogy

Tsumeb (Namibie) – legendární lokalita s mimořádnou diverzitou supergenních minerálů zahrnující Cu-Pb-Zn-As asociace.

Broken Hill (Austrálie) – obří Pb-Zn-Ag ložisko s rozsáhlými oxidačními zónami a stovkami minerálních druhů.

Coeur d'Alene (Idaho, USA) – Pb-Zn-Ag revír s bohatou supergenní mineralizací včetně vzácných Ag-sulfosoli.

Laurion (Řecko) – historické Pb-Ag ložisko s komplexní oxidační zónou a více než 600 minerálními druhy.

Vědecký význam

Mineralogické přínosy

Vrančice představují modelovou lokalitu pro studium supergenních procesů v polymetalických ložiscích. Výzkum přispěl k pochopení:

• Mechanismů oxidace komplexních sulfidických paragenézí
• Mobility a precipitace vzácných prvků (Ce, V, Ag) v oxidačních zónách
• Zonálního rozložení supergenních minerálů v závislosti na geochemických podmínkách
• Formace nových minerálních fází při nízkých teplotách

Geochemické poznatky

Studie vrančických minerálů odkryla:

• Komplexní Cu-Ag-V geochemii supergenních roztoků
• Roli REE (vzácných zemin) v arsenátové mineralizaci
• Význam pH a Eh podmínek pro stabilitu různých minerálních fází
• Časování supergenních procesů během kvartéru

Současný stav a přístupnost

Provozní situace

Po ukončení uranové těžby v roce 1990 byla lokalita postupně zpřístupněna vědeckému výzkumu a kontrolovanému sběru minerálů. Přístup je možný po dohodě s vlastníky pozemků a při respektování bezpečnostních opatření.

Sběratelské možnosti

Nejcennější minerály pro sběratele zahrnují:

• Stříbrné sulfosoli (polybasite, pyrargyrite)
• Měděné sulfidy s charakteristickými barevnými povlaky
• Vzácné vanadové minerály (descloizite, vanadinite)
• Agardite-(Ce) v typických radiálních agregátech

Bezpečnostní opatření

• Radiační monitoring – kontrola možného výskytu radioaktivních materiálů
• Stabilita hornin – pozor na riziko sesuvů v bývalých důlních dílech
• Ochranné pomůcky – rukavice při manipulaci s minerály obsahujícími toxické prvky

Ochrana a budoucí výzkum

Geologické dědictví

Vrančice představují unikátní geologické dědictví s mezinárodním významem. Ochrana zahrnuje:

• Dokumentaci všech nálezů pro vědecké účely
• Kontrolovaný přístup k nejcitlivějším částem lokality
• Spolupráci s muzei při archivaci reprezentativních vzorků
• Vzdělávací aktivity pro mineralogickou komunitu

Perspektivní výzkum

Budoucí směry výzkumu zahrnují:

• Detailní strukturní studium nového minerálu vrančiceitu
• Geochemické modelování supergenních procesů
• Geochronologické datování různých mineralizačních stadií
• Environmentální studie mobility toxických prvků

Typový materiál

Jako typová lokalita vrančiceitu má lokalita mezinárodní vědeckou odpovědnost za:

• Uchovávání holotypového materiálu v akreditovaných institucích
• Poskytování srovnávacích vzorků pro další výzkum
• Dokumentaci geologického kontextu typového výskytu

---

Zdroje a odkazy

• Mindat.org – Vrančice (důl Alexander) – kompletní databáze minerálů
• Publikace Národního muzea – Pearceite-Polybasite
• MDPI Minerals – Vrančiceit study – popis nového minerálu
• Ráj minerálů – Vrančice u Milína
• Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení – Agardite-(Ce)
• Tsumeb Database – srovnatelná světová lokalita
• Broken Hill Database – analogická supergenní mineralizace